Minulý rok přinesl nový prostor, který je stále ve fázi zabydlování se a proměny.
Nový typ cyklického 10-ti hodinového tematického kurzu s menšími dětmi, pro něž platí totéž, co pro prostor výše, sice ve vztahu ke mně. Dále potvrzení smysluplnosti nedělních programů, které prošly povodňovým sítem nastřádaných let, a praxí ověřený zřetelný přínos didaktiky konfrontací středečního ateliéru.
Dlouhou teoretickou proměnou, nejen v úvahách o reálných možnostech předání výukového programu, procházely aktualizace akreditací pro Dějiny umění vyprávěné v příbězích. Proměňovala se tvář večerní dílny pro dospělé Grafika a deník. V konečném řešení dostaly kabát nových akreditovaných programů MŠMT
pro pedagogy.
Jednak v bezpočtu prací, jež se schovávají pod jedním odkazem a zpětným pohledem se něčím podobají. Přiznám se, že vím čím a není to nepříjemný pohled. Mohu tedy předpokládat stejný pocit u nově příchozích. Očekávám jej, přestože pohledy na věci jsou různé.
Historie, prohlídka muzeí:
Pondělí
Neděle, Neděle 1, Neděle 2, Neděle 3,
Středa, Středa 1, Středa 2, Středa 3
Domácí škola
První dějiny
Nový typ cyklického 10-ti hodinového tematického kurzu s menšími dětmi, pro něž platí totéž, co pro prostor výše, sice ve vztahu ke mně. Dále potvrzení smysluplnosti nedělních programů, které prošly povodňovým sítem nastřádaných let, a praxí ověřený zřetelný přínos didaktiky konfrontací středečního ateliéru.
Dlouhou teoretickou proměnou, nejen v úvahách o reálných možnostech předání výukového programu, procházely aktualizace akreditací pro Dějiny umění vyprávěné v příbězích. Proměňovala se tvář večerní dílny pro dospělé Grafika a deník. V konečném řešení dostaly kabát nových akreditovaných programů MŠMT
pro pedagogy.
Mozaika níže ilustruje historii vzniku jednotlivých tematických programů v obrázkových galeriích, kam se průběžně zapisovaly. Zobrazují tak lekce způsobem, jak jej utvářelo delší časové období. Otevírají muzea
s exponáty, jejichž proměnlivé popisky, v nejširším slova smyslu, si děti odnášely domů.
s exponáty, jejichž proměnlivé popisky, v nejširším slova smyslu, si děti odnášely domů.
Je tedy otázkou, zda taková muzea ještě mají smysl. Ukazují práce dětí, které jsou jen odrazem něčeho, co nelze komplexně zobrazit. Nejsou nakonec pouhým lákadlem pro nově příchozí? Už tím, že se nacházejí
v nehmatelném, berličkovém, snadno přístupném prostoru? Jsou urovnané, mají řád a čtverec vedle čtverce nepostrádá jistou dávku malebnosti. Není v nich patrný žádný skrytý reklamní kalkul, pomineme-li nejzjevnější, že onen prostor je místo bez základů s okny do anonymní, mlžné krajiny s nedozírným dosahem.
On tam ale je. A stejně jako popisky se zobrazuje skrytě. Navíc ve dvojí podobě.
v nehmatelném, berličkovém, snadno přístupném prostoru? Jsou urovnané, mají řád a čtverec vedle čtverce nepostrádá jistou dávku malebnosti. Není v nich patrný žádný skrytý reklamní kalkul, pomineme-li nejzjevnější, že onen prostor je místo bez základů s okny do anonymní, mlžné krajiny s nedozírným dosahem.
On tam ale je. A stejně jako popisky se zobrazuje skrytě. Navíc ve dvojí podobě.
Jednak v bezpočtu prací, jež se schovávají pod jedním odkazem a zpětným pohledem se něčím podobají. Přiznám se, že vím čím a není to nepříjemný pohled. Mohu tedy předpokládat stejný pocit u nově příchozích. Očekávám jej, přestože pohledy na věci jsou různé.
Druhá podoba je skrytější, může-li být něco skrytější, než skryté- neviditelné, jsou to prázdná místa, mezery mezi čtverci. Jsou pro ty, kteří odcházejí. Mezery zaplňuje živelnost, mnohdy lopotné hledání, špinavé ruce, pokus omyl, poznávání se a věčné opakování, nepochopení, objevy- a upřímně, považuji tohle všechno bílé MEZI- již zmíněné odnášené popisky, za důležitější než to, co je vidět a co schovává složka výstupních prací. Ale- co je jedno bez druhého?
Poznámky výše lze shrnout prostě, zdají-li se nesrozumitelné- Nic nepadá z nebe.
__________________________________________________________________________
Jenže- nebude to potom shrnutí přesné, viděla jsem to, ono padá. Chce to jen čas. Jde o chvíle, kdy se NĚCO dotkne ručičky osobních hodinek. Pak chvíle ztratí krátký rozměr a přesahuje, kam se jí zamane. Čas je
__________________________________________________________________________
Jenže- nebude to potom shrnutí přesné, viděla jsem to, ono padá. Chce to jen čas. Jde o chvíle, kdy se NĚCO dotkne ručičky osobních hodinek. Pak chvíle ztratí krátký rozměr a přesahuje, kam se jí zamane. Čas je
v tomto nepředvídatelný, a přesto se s ním musí počítat jako s předvídatelnou jistotou, že takové věčné okamžiky nastanou. Jde jim trochu podávat ruku a každá lekce je na tomto přesvědčení postavená, nejde
o čekání na Godota- takhle je shrnutí přesnější.
o čekání na Godota- takhle je shrnutí přesnější.
Historie, prohlídka muzeí:
Pondělí
Neděle, Neděle 1, Neděle 2, Neděle 3,
Středa, Středa 1, Středa 2, Středa 3
Domácí škola
První dějiny
