Rekapitulace roku

může mít mnoho podob. Může se upnout na škobrty, ale záměrně nechce. Může udělat přesný opak, ale neudělá to ze stejného důvodu. Do třetice papouškující slovo nezopakuje. Položí jen na zem koberec zhotovený nahodilým číselným řazením, po kterém se šlo, jenž probleskuje paradoxně tmou, kde nebyla a bílými místy, která nebyla bílá. Je zkrátka barevný.
Rekapitulace zcela jistě, mimo tento prostor, bude vycházet z mnoha odlišných stran skrze zážitky, jež ji obarví různými valéry a bude pak možné utkat druhý koberec. Zatím je bílý, prázdný. Pro každého ale není A černé. Každý nechodí v šedé ze stejné příčiny. Budu-li opravdu trvat na barevné referenci, bude nereferující. Realita nicméně nějakou vyžaduje a nabízím pro ni místo pod kobercem. Není horší, než to nad ním, naopak, váha toho místa může mít dokonce větší účinek. Stačí maličkost. Projít se po celém koberci a napsat mi. Ve skutečnosti ovšem nebudete psát mně, při zdravém rozumu vím, o co po celý rok šlo a jaké to bylo, ale všem, kteří se na toto místo dostanou. Bude to tu potom třeba jako náměstí, jako veřejný prostor... Přesto- Prosím o text, který bude možné bez úprav s podpisem, či s pseudonymem jen vložit níže, od přímého účastníka, či od rodiče. Nabídka svědčí o tom, že jsem připravená tkát barevně.